20: SQL query failed

Query: SELECT UID FROM authorizator WHERE SessionID = '' AND SiteCode = 'gevepe';
QueryTime: 0.00025296211242676
Text: Table './5585_gvp/authorizator' is marked as crashed and last (automatic?) repair failed
File: /d1/www/domain/wladik.net/gvp/ssps/class.authorize.php
Line: 376
Host: sql
Database: 5585_gvp
User: 5585_gvp

30: result

Text: Invalid resource
File: /d1/www/domain/wladik.net/gvp/ssps/class.authorize.php
Line: 377

20: SQL query failed

Query: SELECT * FROM authorizator WHERE SessionID = '' AND SiteCode = 'gevepe';
QueryTime: 0.00013589859008789
Text: Table './5585_gvp/authorizator' is marked as crashed and last (automatic?) repair failed
File: /d1/www/domain/wladik.net/gvp/ssps/class.authorize.php
Line: 542
Host: sql
Database: 5585_gvp
User: 5585_gvp

30: fetch_assoc

Text: Invalid resource
File: /d1/www/domain/wladik.net/gvp/ssps/class.authorize.php
Line: 543

30: num_rows

Text: Invalid resource
File: /d1/www/domain/wladik.net/gvp/ssps/class.authorize.php
Line: 544

20: SQL query failed

Query: INSERT INTO authorizator (HttpHost,SiteCode,SessionID,UID,LoggedIn,LastActivity,IP,Host,Browser,Referer,Site) VALUES ('gvp.wladik.net','gevepe','','0','1719087504','1719087504','34.239.176.54','ec2-34-239-176-54.compute-1.amazonaws.com','CCBot/2.0 (https://commoncrawl.org/faq/)','','/download.php?file=285e19f20beded7d215102b49d5c09a0')
QueryTime: 0.00056195259094238
Text: Table './5585_gvp/authorizator' is marked as crashed and last (automatic?) repair failed
File: /d1/www/domain/wladik.net/gvp/ssps/class.authorize.php
Line: 550
Host: sql
Database: 5585_gvp
User: 5585_gvp

20: SQL query failed

Query: DELETE FROM authorizator WHERE LastActivity < (1719087504 - 900) AND IsLong <> 1;
QueryTime: 0.00016117095947266
Text: Table './5585_gvp/authorizator' is marked as crashed and last (automatic?) repair failed
File: /d1/www/domain/wladik.net/gvp/ssps/class.authorize.php
Line: 557
Host: sql
Database: 5585_gvp
User: 5585_gvp
ࡱ> `zbjbjss.L b\zzz8$y&%%%%%%%$y'h)h%]%3&|%|%|%| %|%%|%|%|% `Tzz!F|%%I&0y&|%I*$dI*|%|%I*% |%%%$%Xy&$  Strukturalismus Ji~ byla Ye  o pYevratu, jak ve vdeckm myalen po tku 20. stolet zposobilo zjiatn, ~e vznam ur itho faktu nen  dn , nbr~ mus bt  za ur itch pYedpoklado  konstruovn. Jednm zfilosofickch smro, kter u inily konstrukci vznamu jazykovch vrazo stYednm tmatem svho zjmu, byl (a je) strukturalismus. Zpo tku se rozvjel jako ist lingvistick zle~itost: ji~ pYed sto lety publikoval Ferdinand de Saussure svoj slavn spis  Kurs obecn lingvistiky , kter zposobil pYevrat vjazykovd a metodologicky znamenal  po tek vtznho ta~en synchronn metody ve spole enskch vdch.  Jak uvd Miroslav PetY ek, Saussurov pYnos  lze schematicky shrnout dvma zkladnmi tezemi: jazyk je forma, nikoli substance; jazyk je znakov povahy.  Struktura - znak - vda F. de Saussure poukzal na to, ~e jazyk je pouze forma, kter nepoukazuje na nic relnho, le~cho kdesi  mimo nj , nbr~ strukturuje skute nost tm, ~e vytvY diference. Jazyk tedy nepojmenovv cosi, co by u~ pYedem jaksi existovalo, nbr~ to teprve vytvY tm, ~e vo i sob vzjemn vymezuje (a tedy rozliauje) entity. Ka~d znak je tak jednotou ozna ujcho (slova) a ozna ovanho (konceptu, ideje). Oddlit je nelze, proto se b~nmu vdom zd, ~e ozna ovan existuje  v~dye je to pYece ozna ovno! Ve skute nosti existuje ozna ujc slovo (jako tnov tvar) a ozna ovan nabv smyslu (a jaksi symbolick existence) teprve rozliaovnm mezi slovy  ne idejemi i koncepty. Miroslav PetY ek vysvtluje:  Jinak a u enji Ye eno: znaky jsou podle Saussura arbitrrn povahy. Nejsou pYirozen, nbr~ jsou uml: jejich vznam je dn ur itou konvenc, je dn ur itm jazykem i kdem; znaky toti~ ozna uj nikoli proto, ~e by se pYirozen vztahovaly kozna ovan vci, nbr~ ozna uj jen a jen proto, ~e existuje jazyk jako tato struktura jejich vzjemnho vymezovn.  Vznam znaku nen tedy dn jeho domnlm obsahem, ale pouhou jeho pozic, mstem, rol vsti jinch znako, tj. jeho vztahy kostatnm! To plat nejen pro jazyk, ale pro vaechny podobn struktury. Navc  jak odhalil pozdji neostrukturalismus  struktury nejsou statick, nbr~ dynamick, se rozdlo je neustle naruaovny, stle vznikaj nov vznamy tm, ~e ozna ovan vstupuje do stle novch rozdlovch vztaho! Vznam  tvrd strukturalist  nen tedy dn substanciln, nbr~ atributivn: formou, vzjemnm uspoYdnm a rozliaenm znako vrmci systmu. Svt, snm~ se setkvme jako se smysluplnm, je jako celek smyslupln prv proto, proto~e je vznamov utYdn jazykem; jazyk funguje jako jaksi  mY~ka nebo  rastr , kter  zcela bezd n  pokldme pYes povodn nediferencovanou  substanci a tak deaifrujeme vznamy  vc & Existuj zjevn myalenkov vazby mezi strukturalismem a psychoanalzou. Zakladatel strukturalistick etnologie Claude Lvi-Strauss vychzel zpYedpokladu existence hlubinnho, nevdomho Ydu, kter dv vaemu vdommu zkladn uspoYdanost a smysl (inspirace Freudovm u enm je zde nezpochybniteln!); tmto Ydem je struktura. Ta je jakmsi  rela nm systmem , formujcm kd, kter dv svtu, takovmu, jak je nm dn, vnitYn souvislost. VytvY pravidla, kter  funguj , ae se to lovku lb i nikoli. Clem strukturalistick metody, ae ji~ na poli kterkoli vdn discipliny, je odkryt tto struktury (tj. jaksi  mY~ky i  kdu , resp. obsahu uchopenho zhlediska sv uspoYdanosti), m~ je nalezen kl  kporozumn tomu, jak a pro  dan sociln fenomn funguje. Sm Lvi-Strauss vnoval nejvce pozornosti studiu mto, neboe byl pYesvd en, ~e prv mtus nejvrnji odr~ zkonitosti fungovn hlubinnch vrstev lidsk mysli. Tak, jako se Freudova psychoanalza sna~ila  vyzdvihnout na vdomou roveH nevdom obsahy lidsk psch, sna~ila se i Lvi-Straussova antropologie zmapovat zkladn ur ujc struktury, obsa~en vmytologickch projevech rozli nch nrodo. Strukturalistick pYstup se uplatnil a uplatHuje i vYad dalach vdnch oboro krom jazykovdy a etnologie, napY.v sociologii (R.Barthes, T.Parsons), psychologii (J.Piaget, J.Lacan) aj. Ns samozYejm zajm jeho uplatnn ve filosofii. Zde uveme dv slavn jmna: Michel Foucault a Jacques Derrida. Epistma a diskurs (Michel Foucault) Slavn francouzsk filosof, psycholog a historik Michel Foucault aplikoval nazna en strukturalistick pYstup na analzu vdn. Strochou zjednoduaen lze Yci, ~e vohnisku jeho zjmu stanul problm Ydu  to, co se jaksi pYedpokld ve svt a vcech jako jejich vnitYn organizovanost, uspoYdanost,  vnitYn zkon , a zroveH jako  nco, co existuje jen prostYednictvm mY~ky njakho pohledu, njak pozornosti a njakho jazyka&   Foucault zavedl slavn pojem  epistm kozna en systmu i Ydu, kter pYedem reguluje to, m a jak se naae vdn zabv. Jde o jaksi socio-kulturn kd, orientujc naae vnmn, myalen i ozna ovn vc ve smru ur itho schmatu, vjeho~ rmci se pak nutn pohybuje, vjeho~ rmci vci interpretuje, hodnot i prakticky pYetvY. Foucault ve sv slavn knize  Slova a vci chpe jako cl svho ptrn, sv  archeologie vdn , prv  odhalit epistemologick pole, epistmy, kde poznatky, zkouman mimo ka~dho kritria jejich racionln hodnoty nebo objektivn formy, potvrzuj svoji pozitivitu&   Xe eno PetY kovmi slovy,  epistm je  to, co formuje prostor, vnm~ se nm vci jev jako navzjem sousedc, jako odkazujc na sebe, jako navzjem blzk anebo naopak vzdlen  umo~Huje nm mluvit a pohybovat se vuspoYdanm svt.  Foucaultova  epistm tedy vyzna uje samotn  vnitYn princip dan kultury, vymezuje zposob jejho uspoYdn a dokonce jej pYsluanky nut myslet a mluvit prv ur itm a ne jinm zposobem! Dky n v~dy myslme svt jako njak logicky souvisl, naae vdn se v~dy zabv uspoYdanm svtem a nikoli chaosem. Foucault ve svm dle dokazuje, ~e doposud ka~d spole nost vdjinch se sna~ila a sna~ zdovodnit sv  epistmy : napY. mtem, nbo~enstvm, ideologi a nebo - modernji - vdou. Pojmov soubor takovch zdovodHujcch tvrzen ozna uje Foucault jako  diskurs . Nen to tedy  jak by se b~nmu vdom mohlo zdt  jakkoli rozprava skmkoli o emkoli; diskursem je tYeba rozumt ur itou strukturu komunikace, kontext vznamo. Kultura ur it doby, msta i spole enstv je vtomto smyslu tedy chpna jako soubor diskurzvnch praktik jako~to  Yzench formac vpovd , sjednocench prv Ydem ur it  epistm . Diskursy se vedou vpolitice, ve vd, umn, stejn jako vka~dodennm ~ivot. Filosofii chpe pak Foucault jako jaksi  metadiskurs , univerzln  svtov nzor , kter od pradvna  zastYeauje probhajc diskursy. Jen~e - jak upozorHuje Foucault - posledn doba ukazuje, ~e takov metadiskurs, jak si tou~ebn pYeje ka~d epocha a ka~d spole nost, jaksi univerzln legitimizace jedinho (pravdivho, sprvnho, dobrho a prov~dy platnho) pohledu na svt, patrn nen mo~n! Ztohoto zjiatn vyvozuje zvr: existuje pluralita  epistm , ~dn nen nikdy jedin ani univerzln! Tm vnesl do strukturalismu postmodern akcent. Jako stYedn tma zajm Foucaulta problematika moci; ka~d vldnouc moc usiluje toti~ o panstv nad diskursy, o jejich kontrolu. Snad tenY promine ponkud dela ryvek zFoucaultovy vahy, vn~ vyjadYuje nad znsilHovnm svobodnho diskursu v~n znepokojen:  Kter jin civilizace ne~ naae vlastn vzdvala , alespoH zdnliv, vta ctu diskursu? Kde byl vce a lpe uctvn? Kde byl, jak se alespoH zd, radiklnji zbaven svch zbran a kde byl vce zobecnn? Mn se vaak zd, ~e se pod tmto zdnlivm uctvnm diskursu, pod touto zdnlivou logofili skrv jaksi obava. Vae se dje tak, jako by zkazy, zbrany, prahy a meze byly rozmstny tak, aby bylo alespoH z sti zvldnuto velk bujen diskursu, aby jeho bohatstv bylo odleh eno od sv nejnebezpe nja sti a aby jeho neuspoYdanost byla organizovna do podob, je~ mjej to nejvce nekontrolovateln; vae se dje tak, jako by zde byla vole smazat i znmky jeho vpdu do her myalen a jazyka. Vnaa spole nosti se vyskytuje - a domnvm se, ~e ve vaech ostatnch tak, ovaem na rozli n rovni a stupnch - jaksi hlubok logofobie, jaksi druh temn obavy zudlost, zmasy vyY ench vc, ze vzedmut se vaech vpovd, ze vaeho toho, co mo~e bt vdiskursu nsiln, pYeruaovan, svrliv, ale tak bez Ydu a nebezpe n, ztoho neustlho a neuspoYdanho bzu en diskursu.  Foucault pYedkld svoj nzor, podle kterho vka~d spole nosti jsou jak sama tvorba, tak vlastn fungovn diskurso Yzeny, organizovny a usmrHovny celm systmem slo~itch kontrolnch a delimita nch procedur; knim Yad zejmna mechanismy zaYazovn do diskurso a vylu ovn znich, mechanismy kontroly obsahu a formy diskurso, mechanismy ritualizace diskurso apod. Nkter zprocedur zasahuj diskursy zvnjaku, jin posob uvnitY nich samotnch. Foucault si uvdomuje, ~e ve spole enskm pohybu nelze dost dobYe od sebe oddlit diskurs a formy jeho socilnho pYisvojovn, zejmna na bzi politickch, nbo~enskch a jinch doktrn. Prv vjejich vzjemn provzanosti vznikaj cel sociln st, zajiaeujc distribuci diskurso podle zjmo odpovdajcch mocenskch skupin. Velice vsti~n jsou vtto souvislosti Foucaultovy analzy vztahu idej (resp. znako, kter je vyjadYuj) a doktrn (resp. instituc, kter za nimi stoj); dokazuje vnich, ~e procedury kontroly za naj posobit okam~it,  jakmile njak subjekt diskursu ztvrnil jednu nebo vce nepYijatelnch vpovd: kacYstv a ortodoxie vobec neplynou znjakho fanatickho pYehnn doktrinlnch mechanismo, nbr~ knim bytostn pYsluaej . Ob asnm vtkm, ~e redukuje subjekt na funkci diskurzivnch struktur, ba ~e dokonce subjekt pln  rozpouat vneosobnm Ydu byt, se brnil Foucault tvrzenm, ~e jeho clem v~dy bylo, analyzovat souvislosti, vnich~ vobec mo~e subjekt vystupovat jako~to subjekt, tj. artikulovat pYedpoklady mo~nosti subjektivity. Nejde tedy o negaci subjektu, nbr~ o hledn jeho zvislosti v  silovm poli diskursivnch modalit. Foucault  podle vlastnch slov  zkoumal ve svm rozshlm dle tYi oblasti lidsk vztahovosti, oblasti, kter doposud stly spae na okraji zjmu  modern vdy , oblasti, kolem nich~ se spae  pYealapovalo , ne~ aby se o nich vedl smyslupln vdeck diskurs. Tmito oblastmi jsou: alenstv, delikvence a sexualita. Vztah moci a zkoumanch sfr lidskho pobvn ve svt nen pYitom redukovateln jen na aspekt pYisvojovn; je ambivalentn, slo~it a jeho legitimita se nrokuje ve spleti poukazo, zakrvajcch jeho skute nou povahu.  Jak lehce zraniteln by byla nepochybn moc, kdyby jen dohl~ela, apehovala, pYekvapovala, zakazovala a trestala; moc vaak ponouk, pobz, tvoY; vede kjednn a mluven. Je to dole~it mechanismus pro vznik novho vdn.  " ` "$*Z^fpzx * D!V!).)4)T)V))*.***2+J+--d-z-B.f.//0011n2|233@4z4444d5X8n899::P?h}0h}05CJ h}06CJjh}00JCJU h}05CJ h}0CJh}05>*aJh}0h}05>*aJL "$(*Z\*#B'V)X))) -1V6X6,@JJlTnT@WWgd}0gd}0$a$gd}0^xP?x?@8@~@@JJBLLhSzSSShTjTVVRXX]]fmJmbmrmppssuiiivmrsyy}~" .LN68.gd}0gd}0gd}0H02(ħ֧ا< VX ":<>rtprdfвҲγг޴jl·68\^`dfjlprxzнjh~Uh~ h}05jh}00JUh}0h}0CJaJjh}00JCJU h}05CJ h}0CJh}0h}05CJFV <rBpNdвγ޴jX6\^bdgd}0dhjnptvxz,1h. A!"#$% <`< }0Normln_HmHsHtHF`F }0Nadpis 2$5$7$8$@&H$5CJJA@J Standardn psmo odstavceZi@Z Normln tabulka4 l4a 0k@0 Bez seznamuP`P }0Text pozn. pod arou5$7$8$H$FB`F }0 Zkladn text5$7$8$H$CJH&`H }0Zna ka pozn. pod arouH*tph!4&y'*a02 49:;J={>EHT ON@)Y`&7 T-. +,E!j!6&7&''+,,,,.Y11446L77;;}>BB5CBB5C###K$S$$$y%%k&x&&&''((+ +++++,*,W,_,x,,,,,,,,,,,,,,,,S.^...0000001111333344445566666777`7i7z88-:6:J:S:::;;#;,;g;s;;;<$<<<<=~==!>+>->6>>>@@AAMAAAB B"B*B/B6BBBBB7CDC DDeDtDDDEE FFFGIIIIIIGJVJJJK K LLPLWLmLuLLLLLLrMzMMMMNN NjNpNNNNNOO7O?OIOQOWO_OeOlOOOOOOOOO P#P+P3PMPUP[PbPPPPPPPPQ QQ"Q.QQQQQQQQRRRRRRRRRRRRRnSuSSSSSSST T7T?T@TJTMTVTWT_TTTTTTTTTTTTTT,3  *1D!E!i!o!5&<&''''~++,,,,..X1Y1114466K7Q777;;|>>BB4C5C;DRDRTRWRRRSS+S.SSSSSTThTnTTTTTTTTTTTTTTTLnTTTTTTTTTTTTTTTLTTTTTTTTTTTTT3D~}0@BBBBX (*T@@@@*@4@X@fUnknownGz Times New Roman5Symbol3& z ArialI Arial Unicode MS"12F2F' A'' A'!4LL2HP ?}02StrukturalismusnesvadbanesvadbaOh+'0|  8 D P\dltStrukturalismus nesvadbaNormal nesvadba1Microsoft Office Word@^в@̕S@*fT' A՜.+,0 hp  PAR'L Strukturalismus Nzev  !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`acdefghijklmnopqrstuvwyz{|}~